Fotovoltaika má před sebou obrovskou budoucnost. Rozvoj moderních technologií, politický tlak na využitelnost obnovitelné energie, rostoucí ceny energií z klasických zdrojů, a především snaha lidí chránit matičku zemi. To vše se promítá do popularity a vývoje fotovoltaických panelů.
V březnu letošního roku světem obletěla zpráva, že celkový instalovaný výkon solárních elektráren přesáhl 1 TW (terawatt). Jedná se o významný milník světového procesu dekarbonizace důležitých odvětví. Abychom získali takovou nezávislosti při spotřebě elektřiny, v dopravě, vytápění a průmyslových procesech, bylo by zapotřebí dosáhnout kapacity několika desítek terawattů solární kapacity.
Nejedná se pouze o tuto utopickou myšlenku, která nás pohání k širší instalaci fotovoltaických panelů, nutí nás k tomu také okolní události. Doba pandemie koronaviru výrazně promluvila do klíčových proměnných trh. Přinesla s sebou zdražení materiálů, dopravy a společně s válečným stavem na Ukrajině také růst cen energií. To vše se promítne do následujících trendů.
Lehčí, účinnější a nesmrtelné. Výrobci fotovoltaických panelů budou sledovat především zmíněné ukazatele. Cílem je vyrábět více elektřiny na stále menší ploše. Efektivita bude hrát prim. Proto můžeme očekávat rostoucí investice do vývoje fotovoltaických panelů.
V posledních letech trh zaplavily zprávy o tzv. peroskvitu. Jedná se o tvrdý materiál, který by mohl nahradit křemík. Panely z peroskvitu by měly být lehčí, ohebnější a daleko účinnější. Jejich výroba je snadnější, což by se mělo promítnout ve výsledné ceně.
Důraz je kladen také na vzhled. Solární panely zabudované do tašek jsou již běžnou praxí, i když jejich využití je stále pod potenciálem. Zajímavá je také integrace panelů do bezpečnostního skla u zastřešení solárních zahradních staveb.
Kam s nimi? V minulých letech se fotovoltaické panely primárně umisťovaly na dvě místa, a to na střechy rodinných domů a zelené louky. Především druhá varianta se u lidí netěší velké oblibě. Obsypané stráně fotovoltaickými panely nelahodí oku a zmenšují přírodní prostor.
Poslední měsíce se však tento trend otáčí. Inovátoři a distributoři se snaží nalézt alternativní místa. FVE panely zdobí průmyslové stavby, parkovací domy či kancelářské budovy.Jednou z novinek jsou například lehké panely, které je možné umístit na balkony bytových domů.
Vítaným řešením jsou pak solární zahradní stavby. Ty panelům nabídnou velkou plochu, ideální sklon a orientaci ke slunci. Navíc lze panely zcela integrovat do bezpečnostního skla, které se používá jako zastřešení pergol, zimních zahrad a přístřešků pro auto. Svým výkonem se solární zahradní stavby vyrovnají běžné fotovoltaice na střeše rodinného domu.
Problémem není energii vyrábět, ale následně ji uchovávat. Tento v obor v sobě nese významný potenciál a neustále se posouvá kupředu. Pro osobní účely se dnes nejvíce využívají akumulátorové baterie, případně přeměna energie na tepelnou energii, která se následně ukládá v tepelných zásobnících.
Tyto způsoby však mají své limity a často kapacitou nestačí. Můžeme očekávat jejich rozvoj, případně příchod dalších nových technologií.
Tlak na využití obnovitelných zdrojů je ze strany státu i evropské legislativy stále silnější. Ovšem pomoc je také výrazná. Dotace nám nyní umožňují financovat až 70 % z pořizovací ceny fotovoltaického systému. Stejný postup platí také u elektrických aut. Na situaci reagují také bankovní instituce. U solárních staveb je snadné získat plné financování ve formě úvěru.
.jpg)
.jpg)
